Dobrý život bratra Bendy

Pavel Jurda o svém připravovaném filmu Dobrý život bratra Bendy

Před pěti lety mi fotograf Roman Franc vyprávěl, že fotografuje jednoho bodrého dědu z Křenovic u Slavkova, který zrestauroval sokolský prapor a hrdě s ním pochoduje po obci, oblečen ve stejnokroji, při každé důležitější akci. A ukázal mně ty portréty s velmi vitálním fotogenickým starcem Mirkem Bendou, vyučeným mědikovcem, který prý přednášel na univerzitě v Tokiu o tom, jak se na Moravě udí maso. Přednášel jim česky, jiný jazyk neumí, bylo to totiž pro japonské studenty bohemistiky.

Dědu jsme společně navštívili a on mi líčil, jak k tomu celému došlo: na dovolené v Maďarsku se v roce 1972 potkal s japonským profesorem, pro něhož byla čeština koníčkem. Stali se z nich přátelé až do dneška a vzájemně se navštěvují. Profesor Ishikawa se stal dokonce čestným členem Sokola Křenovice a se společníky postavil u Slavkova jedinou japonskou benzínovou pumpu v Evropě, kde se prodávají nejlepší párky v rohlíku široko daleko.

A tak jsme pomalu začali natáčet film. Postupně jsme mapovali životní příběh Miroslava Bendy, který asi není příběhem statečného sokola, jenž bojoval za ideály navzdory nepříznivému osudu proti marasmu doby, jak jsme možná na začátku čekali. Je spíš historií malého českého člověka na malé moravské vesnici se dvěma vlakovými zastávkami, který prožil dvacáté století jako většina lidí podle toho, co mu zrovna život nabídl. Ale protože byl mimořádně šikovný, zažil i řadu mimořádných událostí...  

Život dědy Bendy je tak trochu historií nás všech, kteří balancujeme mezi každodenní banalitou se snahou o své soukromé malé štěstí a jistoty a mezi vznešenými ideály, ke kterým se podle potřeby hlásíme, které nás dělají lepšími, někdy jen naoko, jindy i skutečně. Prostě je řada věcí, ve které věříme, ale nehodláme podle nich žít. Co se týče sokolského katechismu, mnohé zásady v něm jsou jistě archaické a někdy se jim třeba smějeme, často jsem si ale během natáčení přál, aby si na nich děda víc trval (ať už ve svém mládí, nebo právě teď), protože by byl hrdinou (třebaže donkichotským), je v nich cosi nadosobního a možná i věčného, jako třeba ideál bratrství a vzájemnosti založený na společném cvičení, které ale nemá být bezduchým tělocvikem.


Film má časosběrný charakter, jsou v něm bohatě využívány rodinné filmové archivy Miroslava Bendy a další archivní filmy. 

Vedle stylizovaných scén je film plný situačních sekvencí, kdy děda Benda cínuje kotlík, tančí na plese v Paříži, udí maso, krmí slepice... Děda Benda vyráží do New Yorku na pozvání amerických sokolek, se kterými se seznámil na prvním polistopadovém všesokolském sletu v Praze v roce 1994, přivezl jim škvarky a slivovici. Je dojemné, jak s devadesátiletými sokolkami ve staré sokolovně na Manhattanu cvičí. Tušíme totiž, že je to svět, který už se těžko vrátí. Vidíme vitálního, ale ztraceného sokola v hemžícím se davu pod newyorskými mrakodrapy ve společnosti Mickeyho Mouse a podobných masek. 

Námět: Roman Franc
Scénář: Pavel Jurda, Roman Franc
Režie: Pavel Jurda
Producent: Jiří Konečný – Endorfilm
Koproducent: ČT, Roman Franc
Kamera: Petr Vejslík, Jan Horáček
Střih: Pavel Kolaja
Hudba: Tomás Vtípil
Výtvarník: Jan Fišer





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueSametová FAMUVizuální umělkyně a filmová teoretička Lea Petříková píše o filmu Sametová FAMU, který připravuje ve spolupráci s dokumentaristou Janem Rouskem. Půjde v něm o pohled na revoluční události roku 1989 perspektivou FAMU.Lea Petříková
dok.revueLet vinyRežisérka Tereza Tara představuje svůj nový, osobně laděný celovečerní dokument Let viny, který připravuje už deset let.Tereza Tara
2.19O nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová Tyson
1.19Dunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid Butula
6.18Ako som sa stala partizánkouSlovenská dokumentaristka Vera Lacková o svém připravovaném filmu Ako samo sa stala partizánkouVera Lacková
5.18 Ve světle ikonZdeněk N. Bričkovský o svém novém filmu Ve světle ikon Zdeněk N. Bričkovský
F1.18PasažéřiJana Boršková o svém dokončovaném filmu PasažéřiJana Boršková
4.18Natáčení ve skrytém městěTomáš Elšík o svém filmu Central Bus Station.Tomáš Elšík
dok.revueDobré zprávyOndřej Šálek o svém novém filmu s pracovním názvem Dobré zprávyOndřej Šálek
3.18Máme na vícDokumentarista Robin Kvapil o svém novém filmu Máme na víc, jenž odhaluje pozadí prezidentské kampaně Michala Horáčka. Robin Kvapil

starší články

.DOK.REVUE
09. 10. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková