Budovatelé říše

Andran Abramjan o svém dokončovaném filmu ze světa antiislámských a protiimigračních aktivistů

Z filmu Budovatelé říše

Ke svému připravovanému filmu s pracovním názvem Budovatelé říše uvádím poznámky a zápisky, které jsem si dělal i nedělal v průběhu uplynulých dvou let, kdy jsem s kamerou navštěvoval antiislámské a protiimigrační aktivisty v jejich (našich) analogových i digitálních světech.

-----

Vystupují:

Tomáš (cca 150 kg), pravicový kameraman a dým na ranách spálenišť
Petr, pravicový sociolog
Martin, pravicový entomolog
Žabák (možná)

-----

Petr: ... prostě zavřít hranice, zavřít tady mešity, deportovat ty, kdo tady dělaj bordel, nepřijímat žádný kvóty z Unie...*

* Věří tomu, co dělají. Víc ideje než touha po penězích/moci (zatím). Klub zanícených zachránců civilizace.

-----

Odkazujeme se k textům. Někteří ke svatým, jiní k vědeckým, další k uměleckým. Křesťané mají bibli, muslimové korán, islamofobové také korán, Petr má Střet civilizací od Samuela Huntingtona, Tomáš má slavné filmy. Mně se vybavují Budovatelé říše od Borise Viana.

-----

Tomáš (zpoza kamery): Jak říká Werner Herzog, každý sám za sebe a bůh proti všem!

Petr: Kdo to říká?

Tomáš: Werner Herzog. Německej režisér. Který se mimochodem narodil stejnej den jako já.

-----


Budovatelé říše

-----

https://www.youtube.com/watch?v=6KHLz2i7_Ho

-----

Tomáš: Žádná ideologie, nic, vole. Rozumíš. ODSka, vole, tak o čem se budeme bavit. Jakože pravice, ha ha ha. TOP09 – neomarxisti. Komunisti, v podstatě jediný konzervativci v parlamentě, vole. Socani – no tak jasně vole, vítači, přijímači. Co tam máme ještě? Lidovci. Jestli ti jsou křesťani, vole, tak já jsem papež, vole. Rozumíš, vole. Takže my tam prostě vrátíme tu ideologii. Jakože když tam bude 200 lidí krást a nebude se řešit nic jinýho, tak co s tím, vole?

(Petr štípe dříví.)

-----

Kolem Petrova domu šel Texasan, kterému se líbilo, že má na domě vyvěšenou vlajku jižanské konfederace. Dali se do řeči.

-----

Když byly děti malé, otec jim pouštěl Chucka Berryho. Dnes u nich patří ke vzdělání jiné věci.

Dcera: Hudba nemusela bejt ideologická, protože je jedno, co si myslí Chuck Berry, jestli je to hipísák na Woodstocku, ale hraje dobře, takže ho můžeme poslouchat. A myslím, že tohle se trochu změnilo, protože teďka už je pro moje rodiče ve všem ideologie.

Tátův Facebook jsem viděla poprvé asi před dvěma lety. Psal tam něco o torpédování uprchlíků a hrozně mě to naštvalo.

-----

Jak otec poznává svět?

--> Petr: Pokud má člověk chybnou hypotézu, tak má jenom další a další případy, na kterých si to on sám potvrzuje, protože se dívá jenom po těch svejch věcech, ale reálně to tak vůbec nemusí být. Takže to popperovské řešení, které si myslím, že je správně, je zahodit úplně indukci jako metodu poznávání a používat jenom dedukci. Co tam má Popper jako nejsilnější věc, a to si myslím, že je jako metodicky dobrý, geniální a že by se to mělo používat pořád, je, že ke všemu by měly existovat falsifikátory. Když chci rozlišit pravdivý–nepravdivý, spolehlivý–nespolehlivý tvrzení, tak to se nedá rozlišit na základě kolika případů jsem to zjistil. Podstatné je, jestli existuje ten Popperův falsifikátor. To znamená něco, nějaká situace, když by se stala, jestli by to tu teorii vyvrátilo.

-----

Různě velká měřítka se obtížně sjednocují do jednoho světonázoru (kvantová fyzika x gravitační zákony / humanistické ideály x kontrola demografie)

-----

Budovatelé říše

-----

A) Jsme ve válce.
B) Mně se zdá, že zatím ještě žijeme v míru.
C) Prosím vás, a kdy jsme ve válce nebyli?

-----

Vian: O tom, proč se srdce celého národa dovede rozbušit obdivem k uniformě a touhou obléknout se do ní, existuje celá řada domněnek. A přece je to tak jasné. Vojáci jsou tady, protože jsou války. A války jsou, protože je tu nepřítel. (...) A jak je možné lépe zničit nepřítele, který je oblečen do uniformy, než tím, že si ji druzí také obléknou? Z toho vyplývá, že povinností každého antimilitaristy je vstoupit do armády. (...) Neboť antimilitaristická armáda chová sama v sobě zárodek své vlastní zhouby a není schopná čelit skutečné armádě, kterou tvoří vlastenečtí civilové. Že by můj nepřítel byl civilista?

-----

Motiv žen.

... jak to probíhalo, když se někde vystřídala civilizace. Třeba na našem území, když přišli Germáni, tak přišli jen muži bez žen, vybili všechny ty oslabený Kelty, jejichž kultura už byla v krizi, vzali si ty jejich ženy a plodili s nima děti dál. A to se děje pořád.

- Jasně. Co se děje teď, do toho vzorce vlastně perfektně zapadá.

-----

V Saúdské Arábii proběhla konference „Ženy ve společnosti“. Bez účasti žen.

-----

Budovatelé říše

-----

Plukovník Kurtz z Coppolovy Apokalypsy (Tomášova oblíbená postava) byl svědkem usekání dětských rukou. Traumatický zážitek přetavuje v obdiv nad vnitřní silou pachatelů tohoto zvěrstva. Pronese větu: Because it's judgment that defeats us (Protože naše přesvědčení nás poráží).

Tomáš: Do věcí musíš jít úplně bez přesvědčení a pak vyhráváš. Následuje rozbor scény z filmu Poslední Mohykán.

Tomáš: ... ten starej indián to rozhodl úplně skvěle. Kdyby se to takhle udrželo, tak přijde o život jedinej člověk – ta nejstarší dcera. Ale protože ten Mohykán byl do ní zamilovanej, ona do něho, tak upřednostnili tu svoji lásku nad tím vším a ve finále zemřelo asi 12 lidí jenom kvůli tomu, aby se upřednostnila jedna dvojice nad celým tím prostorem. A to bylo, jako že to je to dobrý. Ale to nebylo dobrý, vole. Podle mě to nebylo dobrý. Protože ten indián to rozhodl úplně skvěle. Všichni by se s tím nějak smířili a všichni by nějak přežili. ...

(pravicová verze Žižekova Perverzního průvodce ideologií? :)

Následuje rozbití politické strany.

-----

Vian: Bylo nás víc, ale já jsem tvořil naprostou většinu. Teď když jsem sám, cítím, jak neodvratně tuto většinu ztrácím. To je zajisté paradoxní, velice paradoxní.

-----

Tomáš: Abys mohl lidem pomáhat, nesmíš mít s nima nic společnýho.
(--> rozvést - dotočit)

-----

Střet civilizací x střet konzervativců(?) (tvoří konzervativci v každé civilizaci většinu?)

-----

Někteří žijí dramatické příběhy, někdy až tolik, že není o co stát. Přesto bychom také rádi prožili významný příběh. Velké dějiny, na kterých bychom se mohli podílet, hrát vysokou hru a na konci říct, že jsme změnili politickou scénu, hrdinně padli v bitvě, obrátili lidi na pravou víru, zachránili civilizaci...





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

4.17Všechno bude fajnRobin Kvapil o svém novém filmu o Brně Všechno bude fajnRobin Kvapil
dok.revueHranice (každé) práceDokumentaristka Apolena Rychíková o svém dokončovaném příspěvku do Českého žurnálu nazvaném Hranice práceApolena Rychlíková
dok.revueZáhada lokálekAndrea Primusová o svém dokončovaném „dokonale nezávislém“ dokumentárním filmu Záhada lokálek, ve kterém si klade otázku, proč od 70. let minulého století převažuje trend rušení lokálních a regionálních železnic v Česku na úkor jejich dalšího vývoje.Andrea Primusová
dok.revueMaláStudentka pražské FAMU Diana Cam Van Nguyen před nedávnem dokončila svůj studentský animovaný film Malá, ve kterém zhmotňuje své pocity Vietnamky vyrůstající na českém maloměstěDiana Cam Van Nguyen
dok.revueKomplex epopejeDokumentarista Jan Strejcovský o svém dokončovaném filmu Komplex epopejeJan Strejcovský
dok.revueRežíruj svýho tátu – Bo HaiDokumentarista Dužan Duong o svém připravovaném filmu Bo Hai.Dužan Duong
dok.revueNerodičJana Počtová komentuje svůj nový film, který představuje různé podoby (ne)rodičovství ve 21. stoletíJana Počtová
dok.revueBatalives: pod diktátem cihlyKarolina Zalabáková o dokončovaném filmu s pracovním názvem BatalivesKarolina Zalabáková
dok.revueSbohem, děcákuHana Ludvíková Muchová o svém dokončovaném filmu Sbohem, děcáku.Hana Ludvíková Muchová
dok.revueS mámou venkuVeronika Jonášová o svém dokončovaném časosběrném dokumentu S mámou venkuVeronika Jonášová

starší články

3.17DOK.REVUE
26. 06. 2017


z aktuálního čísla:

Nový filmVšechno bude fajnRobin Kvapil o svém novém filmu o Brně Všechno bude fajnRobin KvapilSportKdyž se příslib nepromění v realitu, nastává nekončící šichtaPoznámky z poslední projekce Živého kina Praha 2017Veronika HanákováBáseňLabyrint a stereotypZkrácený úryvek z kapitoly Pátý hlas archandělský Efeta (Žena v množném čísle) básnického „románu“ Zpěv TříkralovýJiří KuběnaTeoriePohyb kamery a intenzita prostoru. Doplněk ke studiu pohyblivého obrazuVýznamný profesor filmových studií Ústavu dějin umění na Chicagské univerzitě Tom Gunning, známý především pro svůj pojem „kinematografie atrakcí“, přednesl v roce 2015 na každoroční konferenci SCMS v Montrealu příspěvek na téma pohyb kamery.Tom GunningRozhovorNic ve filmu není náhodaRozhovor s kurdsko-norským dokumentaristou Zaradashtem Ahmedem, jenž se jako host účastnil třídenního semináře Hranice filmu – Anatomie zločinuMartin SvobodaRozhovorTočím, ať se děje, co se dějeRozhovor s dokumentaristkou Helenou Třeštíkovou o časosběrné metodě a zprávě pro příští generaceŠárka SlezákováNová knihaNeviditeľné dejiny slovenských dokumentaristovRedaktor nakladatelství SFÚ Martin Kaňuch o knize vzpomínek slovenského režiséra, dramaturga, scenáristy a filmového publicisty Rudolfa Urce.Martin KaňuchÚvodníkVytržené záběry, unáhlené závěry4. číslo dok.revueJitka Lanšperkovávideo dok.revueMasterclass: Bill MorrisonVyjdi ze zdrojevideo dok.revueInspirační fórum: Michail DurněnkovLekce ruského divadelníkaPoznámkyDominic Gagnon a digitální dystopieÚvod ke slovenské retrospektivě amerického tvůrce digitálních found footage filmů Dominica Gagnona, jež se uskuteční na podzim 2017 v BratislavěTomáš Hudák