Všechno je v pořádku

Filmový právník Ivan David v souvislosti se svou návštěvou mezinárodní autorskoprávní konference v Kodani uvažuje nad hamletovskou otázkou: Být, nebo nebýt? To je, oč tu běží.
08.06.2017 - Ivan David

Foto: ALAI Congress 2017

„Je třeba vědět, že za dvacet let nebyla u nás vyřešena žádná lidská otázka…“ hřímal Ludvík Vaculík ve svém bilančním projevu na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů, od jehož uskutečnění uplyne za několik málo dní přesně 50 let. Tento projev – o rok později rozpracovaný do manifestu Dva tisíce slov – spolu s dalšími projevy, které na sjezdu zazněly, dosud nejvýrazněji ventiloval roztrpčení československé (rozhodně nejen kulturní) veřejnosti nad uplynulými promarněnými roky a jednoznačně požadoval zásadní strukturální reformu celého systému.

Když jsem se v květnu tohoto roku účastnil v Kodani mezinárodní autorskoprávní konference s názvem „Copyright – To be or not to be“, samozřejmě jsem očekával, že odpověď, k níž konference nakonec dospěje, bude: To be! Na co jsem však přece jen připraven nebyl, byla takřka úplná absence (sebe)kritického přístupu.

Každý, kdo se někdy účastnil vědecké konference, ví, že v časovém prostoru, který je jednotlivým vystupujícím obvykle poskytnut pro jejich příspěvky (cca 10–20 minut), není možné v úplnosti představit komplexní řešení jakéhokoli problému, který není zcela triviální. Pokud je však jako zásadní argument pro zachování stávajícího modelu autorského práva uváděno, že „i autor si občas musí koupit u benzínky naftu“, a všechny kritické výtky jsou šmahem odmítnuty s tím, že „to je všechno nesmysl“, je to přece jenom trochu málo i na takto střídmou časovou dotaci. (Tedy ne že by zmíněná konference neposkytla značné množství zajímavých postřehů a informací, včetně statistických. Jenom na to existenciální bilancování se nějak zapomnělo.)

Autorské právo ve stávající podobě bylo do značné míry vymyšleno a formulováno v 19. století. Prvotní náznaky autorského práva pak sahají historicky ještě mnohem dále a jsou spojeny především s vynálezem mechanického knihtisku. Na počátku autorského práva stál tedy vynález nové reprodukční technologie – a zdálo by se proto přirozené, že s dalším proměňováním reprodukčních technologií bude docházet i k proměnám autorského práva. Namísto proměn jsme však v posledních desetiletích sledovali spíše jenom bobtnání. Přibývaly stále nové typy práv „souvisejících s právem autorským“ a trvání těch stávajících se prodlužovalo, přibývaly organizace daná práva prosazující. Co naopak ubývalo, byly podmínky pro získání těchto práv. Odpovědí autorského práva na digitální revoluci, která úplně proměnila naši zkušenost s vytvářením, šířením i prostou „konzumací“ autorských děl, bylo opět další bobtnání.

Možná že nastal čas se zastavit a položit si hamletovskou otázku z názvu výše uvedené konference se vší vážností: „Být, nebo nebýt?“ To je, oč tu běží. Zní-li základní odpověď „být“ (a tak zní i moje odpověď), musejí jedním dechem následovat další otázky: Má v době, kdy lze autorské dílo vytvořit jediným stisknutím tlačítka telefonu, smysl, aby takováto „díla“ byla automaticky bez dalšího chráněna? Má smysl, aby ochrana bezpodmínečně trvala u každého autorského díla celý život autora a 70 let po jeho smrti, bez ohledu na výši investice a míru kreativity do jeho tvorby vložené? Nesuploval by příjmy autorů z autorských práv (často reálně nevelké) v mnoha ohledech lépe promyšlený systém státních či jiných veřejných dotací (který už stejně do určité míry funguje)? Odpovídá současný model autorského práva poslednímu technologickému vývoji, včetně prvních náznaků vytváření „děl“ umělou inteligencí? A tak dále.

Namísto zásadní systémové reformy, kterou v letech 1967 a 1968 požadoval Ludvík Vaculík, přijely v srpnu 1968 do Československa tanky a pokračující trend ignorování vršících se problémů vedl o dvacet let později k definitivnímu kolapsu režimu. Možná je tato moje paralela úplně mylná a se současným autorským právem je přece jen všechno v naprostém pořádku. „Jenže člověk by se měl snažit dosáhnout dál, než kde mu končí ruka. K čemu by jinak bylo nebe?" (R. Browning)





další blogy autora:

Jak jsem uděloval medailiPrávník Ivan David o své zkušenosti z účasti v mezinárodní porotě Doc Alliance Selection Award31.05.2018 - Ivan David
Otázka života a fikcePrávník Ivan David komentuje další francouzský případ sporu o využití víceméně faktografické knihy francouzské odbojářky Charlotte Delbo pro film Rideau Rouge à Raisko.01.03.2018 - Ivan David
Meze inspiraceFilmový právník Ivan David rozebírá kauzu reklamy na Citroën, která byla přiznaně inspirována proslulým jednozáběrovým filmem C'était un rendez-vous Clauda Lelouche.14.12.2017 - Ivan David
Hrát, nebo býtNěkolik poznámek filmového právníka Ivana Davida k právním aspektům rozdílů mezi hraným a dokumentárním filmem03.08.2017 - Ivan David
Co (ne)přináší novela autorského zákona do oblasti filmuFilmový právník Ivan David glosuje Senátem schválený finální text novely autorského zákona – jaké změny čekají na všechny pracující v oblasti audiovize?23.03.2017 - Ivan David
Mluvil tu někdo o digitalizaci filmu?Filmový právník a advokát Ivan David nahlíží na zdánlivě jednoduchý pojem „digitalizace“, který rozdmýchává atmosféru nejen v odborných kruzích. Proč je tak složité tomuto pojmu porozumět?02.02.2017 - Ivan David
Ztrácí se báseň ve filmovém překladu?Ivan David, filmový právník, rozebírá jeden z nejživějších a nejzajímavějších rozsudků tohoto roku v oblasti autorského práva filmového13.10.2016 - Ivan David
Případ dokumentu Rada nad zlato a perspektiva nositele svobody projevuFilmový právník Ivan David se zabývá kauzou uniklého studentského dokumentu Rada nad zlato o „zlotřilých“ praktikách finančních poradců OVB. Co bude hrát hlavní roli při soudním procesu z hlediska právního? 22.09.2016 - Ivan David
Na obranu smluv aneb Pořádek dělá přátele (dokonce i mezi umělci)„Vězte, že se stostránkovou smlouvou, která pojednává o vytvoření jednodenního výkonu komparzisty ve středometrážním filmu, opravdu není něco v pořádku,“ varuje Ivan David před podceňováním jakýchkoliv smluv.11.08.2016 - Ivan David
Citace: Stará známá písnička?Filmový právník Ivan David ve svém novém blogu odhaluje možné odpovědi na zdánlivě velmi jednoduchou otázku: Co dělat, nechceme-li platit za autorskou licenci?30.06.2016 - Ivan David

   poslední blogy:
Domku, domečku, kdo v tobě přebývá?Mediální analytik Milan Kruml glosuje nový německý televizní pořad Get the F*ck Out of My House, který podle něj jeho tvůrci vydávají za něco, co není. Tento fenomén jde ale vysledovat v celém světě reality TV.25.06.2018 - Milan Kruml
„V tobě, čtenáři…“V červnovém blogogo předkládá Jan Gogola ml. vlastní montáž sestříhanou z úryvků knihy kulturního historika Sacvana Bercovitche a filmu Jana Strejcovského Komplex epopeje. Předestírá tak jistou naději na odražení se ode dna doby, k němuž vedlo jeho blogogo minulé.14.06.2018 - Jan Gogola ml.
Od tlachání o filmech k filozofii filmuTereza Hadravová rozjímá nad funkcí filmu ve „výtahových“ konverzacích. Kdy jste se někoho naposledy zeptali, zda viděl ten či onen nový film jenom proto, aby řeč nestála?07.06.2018 - Tereza Hadravová
Jak jsem uděloval medailiPrávník Ivan David o své zkušenosti z účasti v mezinárodní porotě Doc Alliance Selection Award31.05.2018 - Ivan David
A co teď, Evropo?Janis Prášil glosuje nový film Human Flow čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje24.05.2018 - Janis Prášil
Hvězdná chvíle českého radiodokumentuTeoretička rozhlasového dokumentu Andrea Hanáčková o mezinárodní konferenci International Feature Conference, která se v těchto dnech koná v Praze21.05.2018 - Andrea Hanáčková
Desmond je úžasnýTeoretička vizuální kultury Andrea Průchová kriticky nahlíží na prezentaci současné dětské hvězdy LGBTQ komunity, desetiletého drag kid Desmonda17.05.2018 - Andrea Průchová
Homo CynismusJan Gogola mladší ve svém druhém blogogo glosuje současnou politickou situaci v kontextu dvou dokumentárních filmů – Republika Jágr a Milda.05.04.2018 - Jan Gogola ml.
Poslední z koloniální éryNová blogerka Andrea Průchová svůj první příspěvek věnuje reflexi nedávno vydané knihy o životě a myšlení Stuarta Halla. V jakých společenských podmínkách tento světoznámý kritik kultury vyrůstal a lišily se vůbec od těch dnešních?29.03.2018 - Andrea Průchová
Telenovelová válka?Mediální analytik České televize Milan Kruml komentuje nové rozhodnutí saúdskoarabské televizní skupiny MBC odstranit ze své programové nabídky všechny turecké telenovely.22.03.2018 - Milan Kruml