Tahle země je naše

Janis Prášil o Klusákově novém filmu Svět podle Daliborka
13.07.2017 - Janis Prášil

Americký historik Timothy Snyder ve své nové knize s názvem Tyranie1) předpovídá konec liberální demokracie a směřování současné západní, zejména americké společnosti k totalitě. Ve dvaceti bodech zde formuluje návod pro občany, kteří chtějí zastavit nástup společenského zla. Apelativní ráz jeho textu může místy vyznívat jako paranoidní a vyhrocená reakce na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Jde však o reakci na něco, co je ve společnosti přítomno ať už ve spící, nebo znovu se probouzející podobě. Vítu Klusákovi se v jeho nejnovějším snímku Svět podle Daliborka, který na letošním karlovarském festivalu soutěžil o cenu za nejlepší dokument, podařilo odhalit formu tohoto společenského zla. V mrazivě groteskním portrétu „něžného“ neonacisty ukazuje způsob myšlení části veřejnosti, který ohrožuje křehké principy demokracie.

Dalibor je dospělý muž, který žije u své matky, chodí do zaměstnání a pokouší se nalézt si přítelkyni. Ve svém volném čase se však stává samozvaným strážcem společenských hodnot a pořádků a ve vlastních písních a videích hlásá z pozice absolutní autority nacistickou ideologii. Ta pro něj překvapivě neznamená šíření teroru ale nástroj k obraně státu před destruktivními vlivy. Osamělý outsider žijící vně jakékoli komunity nalézá díky vykonstruované verzi historie vhodný sebeobraz i lék na své komplexy a díky ideologii zažívá pocit moci a výjimečnosti. Jeho život získává vyšší smysl.

Klusák tuto děsivou psychologickou a sociologickou sondu, které dal výstižný podtitul dokumentární horor, obohacuje o groteskní tragikomický nádech a svůj typický nadhled. Humor využívá jako mocný nástroj k zesměšnění zla a pohledem do soukromí polidšťuje samozvaného vůdce. Odnímá z něj auru nedotknutelnosti, když ukazuje, jak neonacista natáčí svůj kandidátský spot na post prezidenta republiky, nebo jak tančí uprostřed rozkvetlé louky a recituje přitom milostné verše. Vedle nadsázky nahlíží postavu též prostřednictvím řady konfrontačních situací, v nichž protagonista ztrácí kontrolu nad děním a je nucen reagovat na nečekané podněty. Klusákův snímek se tak postupně proměňuje v napínavý experiment, sledující jak a zda-li vůbec Daliborek objeví trhliny ve svém obrazu světa.

V interakci s matkou, přítelkyní a především s otčímem hlavní postavy se však překvapivě otevírá ještě další a neméně děsivá rovina společenského hororu. Daliborkovo okolí představuje podstatně početnější vzorek společnosti, který svou nenávist a xenofobii nemusí ospravedlňovat žádnou ideologií a pro výpady vůči různým skupinám obyvatel - Židy nahradili Romové a imigranti – nalézá ospravedlnění v médiích a u politiků. Děsivější než samotný portrét Daliborka jsou tak otevřené projevy nenávisti z jeho okolí, především jeho otčíma, který se chlubí brutálním napadením Romů.

Vědecké autority jako Tom Segev2) nebo Philip Zimbardo3) zkoumající přítomnost zla ve společnosti došly ke zjištění, že pachateli válečných zločinů, tyranskými vězeňskými dozorci a účastníky teroristických útoků byli většinou psychicky zdraví obyčejní lidé, nikoli sadisté. Představitelé českého angažovaného dokumentu v čele s Vítem Klusákem, Filipem Remundou nebo Apolenou Rychlíkovou představují citlivý barometr sledující extremizaci společnosti, kdy se tato temná tendence lidské psychiky dostává do červených čísel. Emočně nabitý závěr Klusákova snímku testuje možnost změny myšlení, když konfrontuje skupinu postav s extremistickými názory s přeživší obětí holocaustu a ukazuje, že na ideologickou zaslepenost neexistuje univerzální lék.



1) Segev, Tom (1990): Soldiers of Evil. London: Grafton Books.

2) Snyder, Timothy (2017): Tyranie: 20. lekcí z 20. století. Praha: Paseka.

3) Zimbardo, Philip (2014): Luciferův efekt. Praha: Academia.





další blogy autora:

Červená proti totalitěJanis Prášil reflektuje dokumentární film o operní pěvkyni Soni Červené a dává jej do souvislosti s dalšími dvěma filmy o výjimečných ženách, jejichž autorkou je Olga Sommerová.21.09.2017 - Janis Prášil
Smrt jako turistická atrakceJanis Prášil přichází s reflexí nového filmu ukrajinského režiséra Sergeje Loznitsy Austerlitz a zároveň přináší poznámky z besedy s tímto režisérem z festivalu v Karlových Varech, kde měl film svoji premiéru.27.07.2017 - Janis Prášil
Zaostřeno na Rusko Janis Prášil reflektuje nový film Martina Ryšavého Slepý Gulliver, který měl svoji premiéru na 20. MFDF Ji.hlava a letos na jaře vstoupil do českých kin.27.04.2017 - Janis Prášil
Postižená společnostJanis Prášil reflektuje loňské nejúspěšnější dokumentární dílo Normální autistický film Miroslava Janka. Co bylo Jankovým klíčem k úspěchu? 09.03.2017 - Janis Prášil
Strnadovi: Soukromý sen o svoboděJanis Prášil ve svém letošním prvním dok.blogu přináší reflexi nového snímku Heleny Třeštíkové19.01.2017 - Janis Prášil
Umělecký dokument mezi kinosálem a galeriíJanis Prášil reflektuje snímek Evropský architekt Bohuslav Fuchs, který měl na 20. MFDF Ji.hlava premiéru, a polemizuje s možnostmi uvádění dokumentů v galeriích i v kinech.17.11.2016 - Janis Prášil
Kultura jako produktSlovenský dokumentarista Miro Remo letos dokončil dva celovečerní dokumentární filmy. Nespoznaného, o němž jsme v novém dok.revue vydali rozhovor, a Cooltúru, na kterou v novém dok.blogu reaguje Janis Prášil15.09.2016 - Janis Prášil
Skrytý potenciál stínuJanis Prášil ve svém novém blogu reaguje na nový snímek Kanaďana Marka Lewise, který znova pojímá symfonie velkoměsta moderní doby18.08.2016 - Janis Prášil
Může obraz mediálního obrazu odhalit pravdu?Na Slovensku v roce 2014 volili prezidenta. O dva roky později vznikl film Těžká volba Zuzany Piussi o prezidentských kampaních. Jak vypadá obraz mediálního obrazu ideálního slovenského prezidenta?09.06.2016 - Janis Prášil
Jedna zeď, dvojí vězení - Koudelka fotografuje Svatou zemi„Koudelka odhaluje za destruktivní silou betonu zrůdnost a nebezpečí systému, jenž takové bariéry staví. I v takovém prostředí se umělec před kamerou vyjadřuje v kategoriích spirituality a zázraku,“ píše Janis Prášil14.04.2016 - Janis Prášil

   poslední blogy:
Červená proti totalitěJanis Prášil reflektuje dokumentární film o operní pěvkyni Soni Červené a dává jej do souvislosti s dalšími dvěma filmy o výjimečných ženách, jejichž autorkou je Olga Sommerová.21.09.2017 - Janis Prášil
Co je to konstruktivní žurnalistika?Mediální analytik Milan Kruml ve svém dalším blogu představuje koncept konstruktivní kritiky a žurnalistiky, přičemž vychází z diskutované knihy dánského novináře Ulrika Haagerupa Constructive News.31.08.2017 - Milan Kruml
Hrát, nebo býtNěkolik poznámek filmového právníka Ivana Davida k právním aspektům rozdílů mezi hraným a dokumentárním filmem03.08.2017 - Ivan David
Smrt jako turistická atrakceJanis Prášil přichází s reflexí nového filmu ukrajinského režiséra Sergeje Loznitsy Austerlitz a zároveň přináší poznámky z besedy s tímto režisérem z festivalu v Karlových Varech, kde měl film svoji premiéru.27.07.2017 - Janis Prášil
Poznámky z Letní filozofické školy 2017Andrea Slováková přináší poznámky z Letní filozofické školy. Napříč mnoha obory od matematiky přes psychiatrii až po politologii se rozprostíralo téma přetržitosti a kontinuity.20.07.2017 - Andrea Slováková
Audiovizuální pastvaTereza Hadravová se už po čtvrté vydala na obhajoby ročníkových a absolventských prací CASu na FAMU. V tomto blogu se zaměřuje na část výstavy v GAMU, která je veřejnosti přístupná až do 9. července. 06.07.2017 - Tereza Hadravová
Drzá investigace Ivana StudenéhoAndrea Hanáčková rozebírá dílo rozhlasového dokumentaristy Ivana Studeného29.06.2017 - Andrea Hanáčková
Když mladí nejsou tak úplně mladíMediální analytik z České televize Milan Kruml tentokrát ve svém blogu uvažuje o pojmu mladý televizní divák. Kdo to vlastně je a proč?22.06.2017 - Milan Kruml
Tvůrci počítačových her a idea autorstvíKinematografie i počítačové hry jsou kulturními průmysly a bezesporu vznikají kolektivně. V čem se však liší přístup autorů filmových děl a počítačových her?15.06.2017 - Helena Bendová
Všechno je v pořádkuFilmový právník Ivan David v souvislosti se svou návštěvou mezinárodní autorskoprávní konference v Kodani uvažuje nad hamletovskou otázkou: Být, nebo nebýt? To je, oč tu běží.08.06.2017 - Ivan David