První český originální radio podcast

Andrea Slováková reflektuje podcastovou novinku Radia Wave, devítidílnou sérii Zhasni!, jež byla představena na festivalu Prix Bohemia Radio jako vůbec první podcast Českého rozhlasu.
20.04.2017 - Andrea Slováková

Na festivalu Prix Bohemia Radio proběhla diskuze o fenoménu podcastu, jehož celosvětový boom nastal především poté, co od roku 2004 začaly postupně produkovat vlastní obsah společnosti Google, Amazon, Facebook a Apple. Facebook má teď nově spuštěnou i službu Facebook live a letos spouští FB Audiolive, čímž vytváří konkurenci tradičním médiím i v podobě jim zcela vlastní. ČRo už léta zveřejňuje svůj obsah po odvysílání také online ke stažení (aktuálně má svůj podcast asi 20 pořadů). Letos však vznikla na stanici Wave úplně první původně podcastová (je k dispozici nejdříve pouze k online streamu, než bude následně i vysílána) série Zhasni!.

Ve světovém kontextu byl prvním velkým podcastovým cyklem This American Life z produkce NPR z roku 1995, který přes osobní příběhy ukazuje aktuální společenské fenomény. V roce 2014 se pak velkým podcastovým fenoménem stal seriál Serial sledující skutečné příběhy ztracených dívek, v němž investigativní novinářky pátrají po těchto případech. Několik milionů posluchačů z celého světa si stáhlo každý díl. Ukázalo se, že klíčem k posluchačskému úspěchu je především prezentování individuálních osobních příběhů.

Diskuze na festivalu byla skvěle připravena, i co se týče představení světového kontextu, jehož znalost je pro tým Kreativního HUBu (inovační centrum ČRo) důležitá pro úvahy o vlastní tvorbě. Uvedli mnohá zajímavá fakta, například že Apple registruje 350 tisíc různých podcastů v různých jazycích (250 tisíc z nich je aktuálně aktivních). Radio Wave však zjistilo, že mnozí potenciální zájemci mají vůbec problém dozvědět se, jak se k odběru podcastu přihlásit, i když by jim tento formát mohl vyhovovat. Převládajícím posluchačským návykem pro mladé publikum už totiž není lineární rozhlasové vysílání. Odebírání podcastů na telefonech s androidem však není úplně uživatelsky vstřícné (primárně jsou podcasty určeny pro iPhony), a tak Radio Wave vytvořilo návod pro tento postup. Podcasty navazují spíše na divácké návyky třeba řetězového sledování seriálů. Edita Kudláčová z Kreativního HUBu ČRo uvedla, že podle amerických výzkumů asi 24 % lidí v USA pravidelně podcasty poslouchá a celkově 40 % lidí je někdy slyšelo nebo je poslouchá jen nárazově. Důležitou roli dle výzkumů hraje i komfort vyhledávání, množství a podoba kontextových informací. Průměrný posluchač pravidelně odebírá 6 podcastů (což se množstevně zásadně liší od uživatelů tištěných médií). Tvůrčí tým Rádia Wave v diskuzi ještě vyzvedl, že podcast je tzv. „grassroots“ médium, vznikající zdola, a až v pozdější době se střetlo s velkými korporacemi a tradičními médii a začalo být produkováno i „shora“ – přičemž se tyto modely liší dynamikou obsahu a otázkou na badatele zůstává, zda se liší jejich publika. Nicméně v ČR je vývoj spíše na začátku a zatím se tedy téměř nic neví ani o posluchačských návycích.

První originální podcast spustila stanice Wave, právě z iniciativy Kreativního HUBu, letos 1. března. Série Zhasni! se věnuje intimním tématům sexuálního života. Wave letos také chystá sérii rozhovorů s výraznými světovými mysliteli a akademiky jako další svoji původní sérii. Pilotní projekt Zhasni! má svůj vlastní web, mnoho kontextového obsahu (např. další rozhovory či videa), celkově bude mít 9 dílů. Dramaturgyní je (také autorka dvou soutěžních dokumentů na festivalu Prix Bohemia Radio) Brit Jensen (dánská dokumentaristka působící v ČRo) a spolupracuje s ní Daniel Moravec, zkušený rozhlasový dokumentarista. Na seriálu však pracují také přední čeští sounddesignéři, hudebníci, dokumentaristé (např. Bohdan Bláhovec či Tereza Nvotová) anebo vizuální umělci (např. Johana Švarcová, Stanislav Abrahám, Roman Štětina a Dominik Gajarský) a zvukoví umělci pracující s konkrétní hudbou či programováním hudebních nástrojů.
 


Jednotlivé díly Zhasni! se liší i stylisticky, zvukově-hudebními kompozicemi i způsobem vyprávění, společnou však mají blízkost k postavám a otevřenost výpovědí. Věnují se fenoménům, jako je online seznamka Tinder, asexualita anebo sex v těhotenství či sexuální orientace, ale i citlivým tématům jako skupinový sex anebo bdsm techniky. Web zhasni.cz nabízí i další související obsah - rozhovory, videa a texty. Pořad je pak k vyslechnutí i na YouTube a na vlastním soundcloudu, je dostupný v audioarchivu ČRo, v iTunes archivu a pro mobilní zařízení v podcastových aplikacích pro iOS, Win i Android, na RSS feedu a má také svůj facebookový profil, instagram profil a je přítomný na dalších sociálních sítích ČRo. Na webu je ke každému dílu publikován fotopříběh, esej od spisovatele/spisovatelky + videorozhovory s odborníky nebo osobnostmi k tématu. Rozhovory s autory jsou i vizuálně zajímavě pojaté (točila je dokumentaristka Kateřina Turečková), mluví v nich třeba o tom, co pro ně znamená zvuková krajina a jak uvažují o výrazových prostředcích i jak přistupují ke svým protagonistům.

„Jsem praktik, ale nejsem na tu problematiku odborník, nezabývám se jí,“ popsal Roman Štětina svoje rozhodování o zapojení se do projektu. V Americe se setkal s populárními podcasty a byl z nich nadšený, i když si kolem roku 2003 myslel, že je to spíše slepá ulička (že je to jen jiný způsob distribuce obsahu), pak však viděl, že se jedná o autonomní formát, který ovlivňuje i obsah a způsob jeho uchopení, a to především tak, aby šlo o blízká osobní vyprávění. Měl rád některé české rozhlasové pořady, jako třeba Příběhy 20. století, v nich však mluví výjimeční lidé anebo osobnosti s unikátními zkušenostmi; příběhy těch obyčejných lidí v rádiu nejsou, a proto souhlasil, že bude pro projekt natáčet.

Jako první Štětinu zaujalo téma sex a mateřství. Je to generační aktuální fenomén a i v osobním životě jeho blízkých či jeho samotného jsou děti podstatnou otázkou. „Série se zároveň vyhýbá bulváru nebo normativnímu moralizování,“ doplňuje dramaturgyně Jensen a potvrzuje, že chtěli vytvořit osobní prostor pro intimní příběhy. Autor pak zdůraznil, že se chtěl dostat „na detail“ příběhu, a obával se, zda vezme-li postavy do studia, nenaruší tím intimitu rozhovoru. Ukázalo se ale, že se studio může proměnit i na „terapeutickou místnost“, chce to však trpělivé hodiny vyprávění. Štětina se snažil především naslouchat a z mnoha hodin materiálu pak sestříhal 25 minut, přičemž nejtěžší podle něj bylo najít způsob, jak příběhy poutavě odvyprávět. Důvěra s protagonistkou se budovala pomalu a postupně, museli se setkat 3 – 4krát na natáčení. Pak ve střihu se také snažil tu důvěru nezradit.
 


Autoři sérii Zhasni! zařazují mezi doku art. „Na vytvoření jednoho dílu se pracuje měsíc. Důležitá je spolupráce dramaturgyně Brit Jensen a sounddesignéra,“ popisuje autor Štětina nadstandardní podmínky pro tvorbu a rozdíl oproti jiné radio tvorbě.  U svého dílu se nejprve bál názvu Debilní doba, ale jelikož je to citace z rozhovoru a zároveň parafráze na havlovskou blbou náladu, ponechal jej. Osobně bych z tohoto dílu ještě vyzdvihla nepopisnou hudbu, jemnou práci se zvukovými efekty, nepodbízející se dramaturgii emocí ve vyprávění, ale přece oddělující jednotlivé fáze příběhu vztahu, v němž byl sexuální život zásadně ovlivněn těhotenstvím. „V rámci podcastu musíte vytvořit samostatný svět, musíte posluchače chytit během prvních minut,“ říkala autorům Brit Jensen. V sérii Zhasni! se právě ono vytvoření komorního světa, v němž se velmi otevřeně rozebírají citlivá témata, i díky nekonvenční práci se sounddesignem, podařilo.





další blogy autora:

Posedlost prostoremAndrea Slováková ve svém blogu uvažuje o povaze a roli prostoru v médiu virtuální reality. Za výjimečná přitom považuje taková díla, která by jinde než ve VR médiu nemohla existovat a jež zároveň přestala uvažovat pouze v zajetí prostorových otázek a posunula se do podoby více „rizomatického“ přístupu. 20.06.2019 - Andrea Slováková
Poznámky z Letní filozofické školy 2017Andrea Slováková přináší poznámky z Letní filozofické školy. Napříč mnoha obory od matematiky přes psychiatrii až po politologii se rozprostíralo téma přetržitosti a kontinuity.20.07.2017 - Andrea Slováková
Dokumentární přemýšlení ve zvukových kompozicíchDramaturgyně ji.hlavské sekce experimentálních filmů ve svém dalším blogu reflektuje radiodokumenty ze 33. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio, kde zasedla v porotě pro žánr dokumentu.30.03.2017 - Andrea Slováková
Experiment ve středuAndrea Slováková, kurátorka ji.hlavské sekce experimentálních filmů, uvažuje nad způsobem, jakým studenty filmové vědy naučit psát o nekonvenčních a podivuhodných filmech.21.07.2016 - Andrea Slováková
i-LaboratoriumJak si mohli festivaloví návštěvníci na letošní Ji.hlavě hrát a poznávat při tom třeba historii Československa prostřednictvím počítače19.11.2015 - Andrea Slováková
Co říkají první větyNapsat opravdu dobrou první větu je umění. Koláž představuje bakalářské a diplomové práce o dokumentární kinematografii prostřednictvím jejich prvních vět06.08.2015 - Andrea Slováková
Mediální remix. Několik postřehů z varšavské konference Media meets literacyJakými různými způsoby je možné učit o médiích? Jak rozumí konceptu mediální gramotnosti odborníci a odbornice napříč Evropou? A jak souvisí mediální gramotnost s aktivním občanstvím?28.05.2015 - Andrea Slováková
S autory v kiněAndrea Slováková se týden po skončení festivalu vrací k nejzajímavějším diskuzím s režiséry, které v Ji.hlavě proběhly po projekcích filmů ze sekce Fascinace06.11.2014 - Andrea Slováková

   poslední blogy:
Sedm tajemství rozhlasového seriálu aneb Dokuseriál na DvojceAndrea Hanáčková ve svém blogu zkoumá, jak si vede nový cyklus Dokuseriál Českého rozhlasu Dvojka z hlediska pravidel seriality a jejich experimentů i z pohledu tak zvaného binge listening, tedy soustředěného poslechu všech dílů audio seriálu naráz. Binge listening: 7 tajemství úspěšného seriálu – tak nazval svou prezentaci na loňské pražské International Feature Conference německý producent Sven Preger a upozornil v ní i na riziko „narrowcastingu“, tedy specifických posluchačských požadavků a specializovaného publika. V následujícím blogu proto postupně dojde i na všech sedm Pregerových tajemství, která nový Dokuseriál poměrně zdárně naplňuje. 18.07.2019 - Andrea Hanáčková
Někdo si z nás vystřelilProducent Radim Procházka bilancuje letošní karlovarský filmový festival z pozice tak zvaného industry hosta neboli filmového profesionála. Jaký je postoj festivalových dramaturgů k současným českým filmům a měla by filmový festival podporovat firma na výrobu zbraní? 11.07.2019 - Radim Procházka
Když televize zabíjíMediální analytik a publicista Milan Kruml uvažuje, jaké důsledky může mít pro lidi účinkování v dokumentech, reality show či dalších cross žánrech. Uvádí příklad oblíbené britské reality show Love Island, po níž si dva účastníci vzali život. Reality show však mohou mít důsledky na sebevědomí a sebepojetí nejen jejich účastníků, ale i diváků… 04.07.2019 - Milan Kruml
Dokument – zločin vykonaný na bulváruFilozof a publicista Petr Fischer ve svém dalším dok.blogu uvažuje nad tím, zda a kde hledat etickou hranici dokumentu. Patří k dokumentu manipulace? A co si dokument může a nemůže dovolit, aby byl hoden označení „dokument“? Fischer dochází k závěru, že dokument (potažmo film) je vždy zločinem. A co viníci?27.06.2019 - Petr Fischer
Posedlost prostoremAndrea Slováková ve svém blogu uvažuje o povaze a roli prostoru v médiu virtuální reality. Za výjimečná přitom považuje taková díla, která by jinde než ve VR médiu nemohla existovat a jež zároveň přestala uvažovat pouze v zajetí prostorových otázek a posunula se do podoby více „rizomatického“ přístupu. 20.06.2019 - Andrea Slováková
Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků!Ředitel jihlavského festivalu dokumentárních filmů Marek Hovorka popisuje ve svém prvním blogu pro Dok.revue svůj zážitek z masterclass „neúnavného grafomana kinematografie“ Wernera Herzoga, která probíhala na letošním festivalu Visions du Réel ve švýcarském Nyonu. „Všechno dnes zabíjí byrokracie. Než začnete něco natáčet, dostaňte se někam bez povolení. Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků. Nikdy jsem nepodvedl nikoho, s kým jsem natáčel. Ale byrokraty a úředníky? Klidně!,“ vyzývá šestasedmdesátiletý bouřlivák, pro něhož je film vším.14.06.2019 - Marek Hovorka
Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Víc než jen šňůra zábavných historekFilmový publicista Antonín Tesař ve svém prvním blogu pro dok.revue reflektuje dvě sezony seriálu HBO Historky ze šňůry, který si formou animovaného dokumentu dělá legraci z mýtů o popových hvězdách a jejich životních eskapádách.30.05.2019 - Antonín Tesař
Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil