Kultura jako produkt

Slovenský dokumentarista Miro Remo letos dokončil dva celovečerní dokumentární filmy. Nespoznaného, o němž jsme v novém dok.revue vydali rozhovor, a Cooltúru, na kterou v novém dok.blogu reaguje Janis Prášil
15.09.2016 - Janis Prášil

Cooltúra (Miro Remo, 2016)

V době národního obrození měla lidová kultura klíčovou pozici pro definování národní identity, za první a druhé světové války představovala znak rezistence, poté sloužila jako nástroj budování socialismu. Je ideologickým prostředkem, jehož funkce vychází z proměnlivého společensko-politického ovzduší dané doby. Miro Remo se ve svém dokumentu Cooltúra zaměřuje na funkci slovenské kultury, která odráží hodnotovou krizi polistopadové společnosti.

Z úst zachránce duchovního i hmotného lidového dědictví, etnografa, národopisce a folkloristy Jána Lázorika, jemuž je snímek věnován, zaznívá hned v úvodu jednoznačný morální soud. Masová kultura je vulgární byznys, jenž neuznává žádné morální hodnoty. Remo však věnuje mnohem větší prostor „protistraně“ a otevírá barvité folkloristické okénko do světa moderní lidové zábavy, aby dal průchod slavnostnímu otevření nákupního centra, recesistické akci na připomínku zásahu Sboru národní bezpečnosti proti pokojným demonstrantům v roce 1989, nebo soutěži hrobařů zemí Visegrádské čtyřky. Ocitá se tak v bizarních zákoutích upadající lidové zábavy, která svou mrazivě groteskní povahou připomíná Křehkou identitu, v níž se Zuzana Piussi ptá po definici slovenského národa.

Remo záměrně opomíjí souvislost kultury s vysokým uměním a vnímá ji právě jako kritický obraz národa. Za podvratným laděním těchto akcí odkrývá závažná témata, jako jsou projevy nespokojenosti veřejnosti se slovenskou společností, komercionalizace hodnot a nedostatek morálních autorit, které se snaží vypočítavě suplovat samozvaní mesiáši a učitelé národa v podobě ikon slovenské hiphopové scény, nedotknutelných představitelů pokryteckých médií nebo populistických politiků. K nejvýmluvnějším patří záběry do hlediště stadionu při kázání doprovázeného křesťanskou popovou hudbou. Zvěstování revoluce ve jménu božího království a slovenského národa zde představuje nejradikálnější volání po společenské změně.

Snímek je nejpodnětnější v okamžicích, kdy přenáší pozornost z aktérů showbyznysu na příjemce komerční zábavy, které nijak neidealizuje, a svádí k otázkám na jejich očekávání a nároky. Remo již v úvodu zformuloval nejen problém úpadku hodnot v oblasti masové zábavy a veřejné sféry, ale i morální postoj k dilematu a jeho řešení, ke kterému se na závěr opět vrací. Tvrdit, že kultura je produkt určený pro konzumenty, že společnost funguje na tržním principu nabídky a poptávky a pouze mechanicky odráží potřeby lidí, je alibistické. Takový přístup snímá z každého jedince spoluodpovědnost za nevyhovující stav společnosti.

Stejně jako Piussi i Remo zkoumá, jak se realizují abstraktní kategorie jako národ nebo společnost v konkrétních časoprostorových podmínkách. Média, vláda nebo kultura sice reprezentují byť nejednotné a někdy i protichůdné společenské hodnoty, ale společnost tvoří především konkrétní jedinci a jejich interakce. Lidé nejsou pasivní konzumenti, cíloví odběratelé kulturních statků, ale zástupci názorových skupin, kteří aktivně spoluvytvářejíí kulturu i společnost a jsou tedy zodpovědní za její stav.





další blogy autora:

Červená proti totalitěJanis Prášil reflektuje dokumentární film o operní pěvkyni Soni Červené a dává jej do souvislosti s dalšími dvěma filmy o výjimečných ženách, jejichž autorkou je Olga Sommerová.21.09.2017 - Janis Prášil
Smrt jako turistická atrakceJanis Prášil přichází s reflexí nového filmu ukrajinského režiséra Sergeje Loznitsy Austerlitz a zároveň přináší poznámky z besedy s tímto režisérem z festivalu v Karlových Varech, kde měl film svoji premiéru.27.07.2017 - Janis Prášil
Tahle země je našeJanis Prášil o Klusákově novém filmu Svět podle Daliborka13.07.2017 - Janis Prášil
Zaostřeno na Rusko Janis Prášil reflektuje nový film Martina Ryšavého Slepý Gulliver, který měl svoji premiéru na 20. MFDF Ji.hlava a letos na jaře vstoupil do českých kin.27.04.2017 - Janis Prášil
Postižená společnostJanis Prášil reflektuje loňské nejúspěšnější dokumentární dílo Normální autistický film Miroslava Janka. Co bylo Jankovým klíčem k úspěchu? 09.03.2017 - Janis Prášil
Strnadovi: Soukromý sen o svoboděJanis Prášil ve svém letošním prvním dok.blogu přináší reflexi nového snímku Heleny Třeštíkové19.01.2017 - Janis Prášil
Umělecký dokument mezi kinosálem a galeriíJanis Prášil reflektuje snímek Evropský architekt Bohuslav Fuchs, který měl na 20. MFDF Ji.hlava premiéru, a polemizuje s možnostmi uvádění dokumentů v galeriích i v kinech.17.11.2016 - Janis Prášil
Skrytý potenciál stínuJanis Prášil ve svém novém blogu reaguje na nový snímek Kanaďana Marka Lewise, který znova pojímá symfonie velkoměsta moderní doby18.08.2016 - Janis Prášil
Může obraz mediálního obrazu odhalit pravdu?Na Slovensku v roce 2014 volili prezidenta. O dva roky později vznikl film Těžká volba Zuzany Piussi o prezidentských kampaních. Jak vypadá obraz mediálního obrazu ideálního slovenského prezidenta?09.06.2016 - Janis Prášil
Jedna zeď, dvojí vězení - Koudelka fotografuje Svatou zemi„Koudelka odhaluje za destruktivní silou betonu zrůdnost a nebezpečí systému, jenž takové bariéry staví. I v takovém prostředí se umělec před kamerou vyjadřuje v kategoriích spirituality a zázraku,“ píše Janis Prášil14.04.2016 - Janis Prášil

   poslední blogy:
Červená proti totalitěJanis Prášil reflektuje dokumentární film o operní pěvkyni Soni Červené a dává jej do souvislosti s dalšími dvěma filmy o výjimečných ženách, jejichž autorkou je Olga Sommerová.21.09.2017 - Janis Prášil
Co je to konstruktivní žurnalistika?Mediální analytik Milan Kruml ve svém dalším blogu představuje koncept konstruktivní kritiky a žurnalistiky, přičemž vychází z diskutované knihy dánského novináře Ulrika Haagerupa Constructive News.31.08.2017 - Milan Kruml
Hrát, nebo býtNěkolik poznámek filmového právníka Ivana Davida k právním aspektům rozdílů mezi hraným a dokumentárním filmem03.08.2017 - Ivan David
Smrt jako turistická atrakceJanis Prášil přichází s reflexí nového filmu ukrajinského režiséra Sergeje Loznitsy Austerlitz a zároveň přináší poznámky z besedy s tímto režisérem z festivalu v Karlových Varech, kde měl film svoji premiéru.27.07.2017 - Janis Prášil
Poznámky z Letní filozofické školy 2017Andrea Slováková přináší poznámky z Letní filozofické školy. Napříč mnoha obory od matematiky přes psychiatrii až po politologii se rozprostíralo téma přetržitosti a kontinuity.20.07.2017 - Andrea Slováková
Tahle země je našeJanis Prášil o Klusákově novém filmu Svět podle Daliborka13.07.2017 - Janis Prášil
Audiovizuální pastvaTereza Hadravová se už po čtvrté vydala na obhajoby ročníkových a absolventských prací CASu na FAMU. V tomto blogu se zaměřuje na část výstavy v GAMU, která je veřejnosti přístupná až do 9. července. 06.07.2017 - Tereza Hadravová
Drzá investigace Ivana StudenéhoAndrea Hanáčková rozebírá dílo rozhlasového dokumentaristy Ivana Studeného29.06.2017 - Andrea Hanáčková
Když mladí nejsou tak úplně mladíMediální analytik z České televize Milan Kruml tentokrát ve svém blogu uvažuje o pojmu mladý televizní divák. Kdo to vlastně je a proč?22.06.2017 - Milan Kruml
Tvůrci počítačových her a idea autorstvíKinematografie i počítačové hry jsou kulturními průmysly a bezesporu vznikají kolektivně. V čem se však liší přístup autorů filmových děl a počítačových her?15.06.2017 - Helena Bendová