Kultura jako produkt

Slovenský dokumentarista Miro Remo letos dokončil dva celovečerní dokumentární filmy. Nespoznaného, o němž jsme v novém dok.revue vydali rozhovor, a Cooltúru, na kterou v novém dok.blogu reaguje Janis Prášil
15.09.2016 - Janis Prášil

Cooltúra (Miro Remo, 2016)

V době národního obrození měla lidová kultura klíčovou pozici pro definování národní identity, za první a druhé světové války představovala znak rezistence, poté sloužila jako nástroj budování socialismu. Je ideologickým prostředkem, jehož funkce vychází z proměnlivého společensko-politického ovzduší dané doby. Miro Remo se ve svém dokumentu Cooltúra zaměřuje na funkci slovenské kultury, která odráží hodnotovou krizi polistopadové společnosti.

Z úst zachránce duchovního i hmotného lidového dědictví, etnografa, národopisce a folkloristy Jána Lázorika, jemuž je snímek věnován, zaznívá hned v úvodu jednoznačný morální soud. Masová kultura je vulgární byznys, jenž neuznává žádné morální hodnoty. Remo však věnuje mnohem větší prostor „protistraně“ a otevírá barvité folkloristické okénko do světa moderní lidové zábavy, aby dal průchod slavnostnímu otevření nákupního centra, recesistické akci na připomínku zásahu Sboru národní bezpečnosti proti pokojným demonstrantům v roce 1989, nebo soutěži hrobařů zemí Visegrádské čtyřky. Ocitá se tak v bizarních zákoutích upadající lidové zábavy, která svou mrazivě groteskní povahou připomíná Křehkou identitu, v níž se Zuzana Piussi ptá po definici slovenského národa.

Remo záměrně opomíjí souvislost kultury s vysokým uměním a vnímá ji právě jako kritický obraz národa. Za podvratným laděním těchto akcí odkrývá závažná témata, jako jsou projevy nespokojenosti veřejnosti se slovenskou společností, komercionalizace hodnot a nedostatek morálních autorit, které se snaží vypočítavě suplovat samozvaní mesiáši a učitelé národa v podobě ikon slovenské hiphopové scény, nedotknutelných představitelů pokryteckých médií nebo populistických politiků. K nejvýmluvnějším patří záběry do hlediště stadionu při kázání doprovázeného křesťanskou popovou hudbou. Zvěstování revoluce ve jménu božího království a slovenského národa zde představuje nejradikálnější volání po společenské změně.

Snímek je nejpodnětnější v okamžicích, kdy přenáší pozornost z aktérů showbyznysu na příjemce komerční zábavy, které nijak neidealizuje, a svádí k otázkám na jejich očekávání a nároky. Remo již v úvodu zformuloval nejen problém úpadku hodnot v oblasti masové zábavy a veřejné sféry, ale i morální postoj k dilematu a jeho řešení, ke kterému se na závěr opět vrací. Tvrdit, že kultura je produkt určený pro konzumenty, že společnost funguje na tržním principu nabídky a poptávky a pouze mechanicky odráží potřeby lidí, je alibistické. Takový přístup snímá z každého jedince spoluodpovědnost za nevyhovující stav společnosti.

Stejně jako Piussi i Remo zkoumá, jak se realizují abstraktní kategorie jako národ nebo společnost v konkrétních časoprostorových podmínkách. Média, vláda nebo kultura sice reprezentují byť nejednotné a někdy i protichůdné společenské hodnoty, ale společnost tvoří především konkrétní jedinci a jejich interakce. Lidé nejsou pasivní konzumenti, cíloví odběratelé kulturních statků, ale zástupci názorových skupin, kteří aktivně spoluvytvářejíí kulturu i společnost a jsou tedy zodpovědní za její stav.





další blogy autora:

Totalitní obrysy karnevalové společnosti – Den vítězství Sergeje LoznitsyJanis Prášil reflektuje nový film Sergeje Loznitsy Den vítězství, který má premiéru na 53. ročníku MFF Karlovy Vary 05.07.2018 - Janis Prášil
A co teď, Evropo?Janis Prášil glosuje nový film Human Flow čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje24.05.2018 - Janis Prášil
Arabská reality show ve službách politického uměníJanis Prášil reflektuje německý snímek Básnířka vypovídající o současné situaci v Saúdské Arábii skrze básně hlavní hrdinky.08.03.2018 - Janis Prášil
Sama – kult osobnosti na pozadí sociálního dramatuJanis Prášil reflektuje sociálně angažovaný dokument Otakara Faifra Sama, který byl uveden na 21. MFDF Ji.hlava a nyní je nominován také na Cenu české filmové kritiky15.02.2018 - Janis Prášil
Architektura jako tvář dobyJanis Prášil o experimentálních filmech Jana Bušty a Haruny Honcoop, jejichž projekce byly součástí podzimní výstavy Praha zítra?30.11.2017 - Janis Prášil
Červená proti totalitěJanis Prášil reflektuje dokumentární film o operní pěvkyni Soni Červené a dává jej do souvislosti s dalšími dvěma filmy o výjimečných ženách, jejichž autorkou je Olga Sommerová.21.09.2017 - Janis Prášil
Smrt jako turistická atrakceJanis Prášil přichází s reflexí nového filmu ukrajinského režiséra Sergeje Loznitsy Austerlitz a zároveň přináší poznámky z besedy s tímto režisérem z festivalu v Karlových Varech, kde měl film svoji premiéru.27.07.2017 - Janis Prášil
Tahle země je našeJanis Prášil o Klusákově novém filmu Svět podle Daliborka13.07.2017 - Janis Prášil
Zaostřeno na Rusko Janis Prášil reflektuje nový film Martina Ryšavého Slepý Gulliver, který měl svoji premiéru na 20. MFDF Ji.hlava a letos na jaře vstoupil do českých kin.27.04.2017 - Janis Prášil
Postižená společnostJanis Prášil reflektuje loňské nejúspěšnější dokumentární dílo Normální autistický film Miroslava Janka. Co bylo Jankovým klíčem k úspěchu? 09.03.2017 - Janis Prášil

   poslední blogy:
Totalitní obrysy karnevalové společnosti – Den vítězství Sergeje LoznitsyJanis Prášil reflektuje nový film Sergeje Loznitsy Den vítězství, který má premiéru na 53. ročníku MFF Karlovy Vary 05.07.2018 - Janis Prášil
Domku, domečku, kdo v tobě přebývá?Mediální analytik Milan Kruml glosuje nový německý televizní pořad Get the F*ck Out of My House, který podle něj jeho tvůrci vydávají za něco, co není. Tento fenomén jde ale vysledovat v celém světě reality TV.25.06.2018 - Milan Kruml
„V tobě, čtenáři…“V červnovém blogogo předkládá Jan Gogola ml. vlastní montáž sestříhanou z úryvků knihy kulturního historika Sacvana Bercovitche a filmu Jana Strejcovského Komplex epopeje. Předestírá tak jistou naději na odražení se ode dna doby, k němuž vedlo jeho blogogo minulé.14.06.2018 - Jan Gogola ml.
Od tlachání o filmech k filozofii filmuTereza Hadravová rozjímá nad funkcí filmu ve „výtahových“ konverzacích. Kdy jste se někoho naposledy zeptali, zda viděl ten či onen nový film jenom proto, aby řeč nestála?07.06.2018 - Tereza Hadravová
Jak jsem uděloval medailiPrávník Ivan David o své zkušenosti z účasti v mezinárodní porotě Doc Alliance Selection Award31.05.2018 - Ivan David
A co teď, Evropo?Janis Prášil glosuje nový film Human Flow čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje24.05.2018 - Janis Prášil
Hvězdná chvíle českého radiodokumentuTeoretička rozhlasového dokumentu Andrea Hanáčková o mezinárodní konferenci International Feature Conference, která se v těchto dnech koná v Praze21.05.2018 - Andrea Hanáčková
Desmond je úžasnýTeoretička vizuální kultury Andrea Průchová kriticky nahlíží na prezentaci současné dětské hvězdy LGBTQ komunity, desetiletého drag kid Desmonda17.05.2018 - Andrea Průchová
Homo CynismusJan Gogola mladší ve svém druhém blogogo glosuje současnou politickou situaci v kontextu dvou dokumentárních filmů – Republika Jágr a Milda.05.04.2018 - Jan Gogola ml.
Poslední z koloniální éryNová blogerka Andrea Průchová svůj první příspěvek věnuje reflexi nedávno vydané knihy o životě a myšlení Stuarta Halla. V jakých společenských podmínkách tento světoznámý kritik kultury vyrůstal a lišily se vůbec od těch dnešních?29.03.2018 - Andrea Průchová