Když televize zabíjí

Mediální analytik a publicista Milan Kruml uvažuje, jaké důsledky může mít pro lidi účinkování v dokumentech, reality show či dalších cross žánrech. Uvádí příklad oblíbené britské reality show Love Island, po níž si dva účastníci vzali život. Reality show však mohou mít důsledky na sebevědomí a sebepojetí nejen jejich účastníků, ale i diváků…
04.07.2019 - Milan Kruml

Účastníci populární britské reality show Love Island

Existuje jedno pravidlo, které se bohužel příliš nedodržuje. Každý tvůrce by měl dobře zvážit, zda lidem, které zachytí v dokumentu či jiném formátu – například Reality TV, nezpůsobí psychickou újmu. Neboť existuje hodně lidí, kteří nejenže nemají zkušenosti s vystupováním před kamerou, ale ani si při natáčení nejsou schopni přesně uvědomit, co o sobě říkají a jaký dopad na jejich život může mít zveřejnění jejich výpovědi. Pokaždé, kdy se na někoho obracíme, nepochybně chceme na jedné straně slyšet co nejzajímavější, nejniternější nebo nejsenzačnější výpověď, ovšem na straně druhé si klademe otázku, zda je opravdu všechno, co se od lidí dozvíme, nutné a vhodné zveřejnit – už kvůli nim samým. Ať se nám to líbí či nikoli, nemůžeme se z tohoto dilematu nějakým způsobem vymanit. Snaha zůstat takzvaně nad věcí může mít i neblahé následky.

Vezměme si například talk show, v nichž nejde o nic jiného než o senzaci. Tedy o senzační výpověď jinak neznámého člověka, který se přizná k něčemu šokujícímu, je vystaven nečekané konfrontaci, nebo překvapení. V takových pořadech se většinou používá kombinace najatých herců a skutečných „lidí z ulice“, přičemž herci samozřejmě ženou debatu a vzniklé situace na ostří nože, aby se ostatní co nejvíce emočně rozrušili a říkali věci, které by jinak veřejně nikomu nesdělovali. To se často děje. Natáčení skončí a účastníci talk show začnou postupně zjišťovat, co všechno se stalo.

Podle psychologů jim fakt, že před kamerami mluvili o tématech, která by jinak nerozebírali ani se svými blízkými, a že je uvidí a uslyší celé okolí a všichni známí, dojde až po několika dnech. Někteří se do hloubi duše stydí, jiní řeší toto poznání agresí (například jeden účastník pořadu The Jenny Jones Show ve Spojených státech zastřelil tři dny po natáčení jiného hosta, který mu při natáčení nepokrytě vyznával lásku), u dalších se projeví panika, která může vést až k sebevraždě. Britská talk show The Jeremy Kyle Show měla až do května letošního roku své tradiční místo v odpoledním schématu komerční televize ITV a její obsah byl založen na konfrontaci lidí s jejich tvrzeními, která byla potvrzována či vyvracena pomocí testů, provedených na detektoru lži. Jeden účinkující si týden poté, co proběhlo natáčení, vzal život, a vše nasvědčuje tomu, že se tak stalo v souvislosti s obsahem pořadu. ITV poté zmíněnou talk show zrušila.

Ano, jsou to talk show, navíc specificky zaměřené, můžeme si říci. Bohužel jiné typy pořadů, v nichž se protagonisty stávají nikoli herci, ale „obyčejní lidé“, přinášejí podobné problémy. Zkuste si například představit, jak se asi cítí dospívající člověk, jehož rodiče se právě neskutečně ztrapnili (alespoň z jeho pohledu) ve Výměně manželek. Co prožívá soutěžící, jehož výkon ve vědomostním kvízu koluje po internetu s titulkem Nejhloupější kandidát? A co třeba paní, pronášející odvážné a ostré výroky na adresu svých nadřízených poté, co se poněkud přiopila na podnikovém večírku?

                                 

                                 Upoutávka na britskou reality show Love Island 

V červnu letošního roku provedla společnost Mental Health Foundation výzkum, jehož se zúčastnilo 4 505 mladých lidí ve věku 18 až 24 let po celé Velké Británii. Byl zaměřen na vztah mezi psychickým zdravím a účastí v televizních pořadech, především v těch, které spadají do Reality TV nebo takzvaných cross žánrů. Studie poukazuje na nárůst problémů mladých lidí, kteří se natáčení účastní. Účastníci či respondenti podléhají panickým obavám například z toho, že budou na obrazovce vypadat neatraktivně, což u některých může vést až k sebevraždě. Studie byla provedena před začátkem další řady seznamovací reality show Love Island a podle deníku The Guardian k ní vedlo několik důvodů. Především se stále častěji ozývaly od diváků požadavky, aby do pořadu byli vybíráni soutěžící, kteří lépe odpovídají vzhledu průměrného mladého Brita či Britky, a nikoli vzorům, které si fotografují majitelé fit center na své reklamní plakáty.

Pro zástupce Mental Health Foundation jsou znepokojující poznatky o vlivu pořadu Love Island, který v Británii patří k nejúspěšnějším formátům současnosti, na mladé publikum. Pořad, v němž vítězí ten, kdo dokáže během natáčení pořadu vytvořit s jiným účastníkem pár,  výrazně posiluje obraz úspěšného mladého člověka, především co se týče jeho vzhledu – kandidáti i kandidátky mají vypracovaná, štíhlá těla, plně odpovídající stávající obecné představě o mužské či ženské kráse. Podprahové sdělení pořadu zní: Ti méně atraktivní mají smůlu a nikdy nevyhrají, tedy neuspějí. Studie také ukázala, že 24 procent lidí ve věku 18 až 24 let není spokojeno se svým vzhledem, což si velká část uvědomila právě při sledování zmíněné show. Patnáct procent dotázaných uvedlo, že se už sami zranili při pokusech změnit svůj vzhled, 23 procent z nich přemýšlelo o sebevraždě.

To bohužel není jen spekulativní výsledek nějakého výzkumu. Dva bývalí účastníci pořadu Love Island nedávno totiž sebevraždu opravdu spáchali. Dá se přepokládat, že hlavní pohnutkou nebyl neúspěch před kamerami, ale i ten jistě k jejich rozhodnutí vzít si život přispěl. Televize ITV oznámila, že už letos posílila psychologickou podporu pro účinkující, včetně nejméně osmi terapeutických sezení s kandidáty po skončení natáčení. Další řada Love Islandu se začala vysílat 3. července.





další blogy autora:

Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
Kam s dokumentem? aneb Poučení z německé debatyMediální analytik Milan Kruml ve svém únorovém blogu představuje možnou budoucnost vztahu mezi dokumentem a televizí, jež se hojně diskutovala na festivalu Berlinále.21.02.2019 - Milan Kruml
Zprávy na míru – hrozba tradičním médiímMediální analytik Milan Kruml tentokrát přichází s upozorněním na aktuální dění a statistiky ve vztahu společností Facebook a Google a mediálního světa. 22.11.2018 - Milan Kruml
Krimi na obrazovce – jinak, a přesto stejněMediální analytik České televize Milan Kruml v dnešním blogu odhaluje trendy v televizních kriminálkách a odvážných pokusech německé televizní stanice o jejich inovaci skrze účinkování reálných policistů spolu s herci.16.08.2018 - Milan Kruml
Domku, domečku, kdo v tobě přebývá?Mediální analytik Milan Kruml glosuje nový německý televizní pořad Get the F*ck Out of My House, který podle něj jeho tvůrci vydávají za něco, co není. Tento fenomén jde ale vysledovat v celém světě reality TV.25.06.2018 - Milan Kruml
Telenovelová válka?Mediální analytik České televize Milan Kruml komentuje nové rozhodnutí saúdskoarabské televizní skupiny MBC odstranit ze své programové nabídky všechny turecké telenovely.22.03.2018 - Milan Kruml
Trump Bump efektMediální analytik České televize Milan Kruml glosuje vývoj amerických médií, kdy se zvyšujícím se zájmem o ně je také kladen vyšší důraz na kvalitu zpravodajství. Jak by se z tzv. Trump Bump efektu mohla česká mediální krajina inspirovat? 18.01.2018 - Milan Kruml
Televize na plátněMediální analytik Milan Kruml z pozice dlouholetého dramaturga ji.hlavské sekce Reality TV komentuje nejen letošní kurátorský výběr televizních pořadů.12.10.2017 - Milan Kruml
Co je to konstruktivní žurnalistika?Mediální analytik Milan Kruml ve svém dalším blogu představuje koncept konstruktivní kritiky a žurnalistiky, přičemž vychází z diskutované knihy dánského novináře Ulrika Haagerupa Constructive News.31.08.2017 - Milan Kruml
Když mladí nejsou tak úplně mladíMediální analytik z České televize Milan Kruml tentokrát ve svém blogu uvažuje o pojmu mladý televizní divák. Kdo to vlastně je a proč?22.06.2017 - Milan Kruml

   poslední blogy:
Sedm tajemství rozhlasového seriálu aneb Dokuseriál na DvojceAndrea Hanáčková ve svém blogu zkoumá, jak si vede nový cyklus Dokuseriál Českého rozhlasu Dvojka z hlediska pravidel seriality a jejich experimentů i z pohledu tak zvaného binge listening, tedy soustředěného poslechu všech dílů audio seriálu naráz. Binge listening: 7 tajemství úspěšného seriálu – tak nazval svou prezentaci na loňské pražské International Feature Conference německý producent Sven Preger a upozornil v ní i na riziko „narrowcastingu“, tedy specifických posluchačských požadavků a specializovaného publika. V následujícím blogu proto postupně dojde i na všech sedm Pregerových tajemství, která nový Dokuseriál poměrně zdárně naplňuje. 18.07.2019 - Andrea Hanáčková
Někdo si z nás vystřelilProducent Radim Procházka bilancuje letošní karlovarský filmový festival z pozice tak zvaného industry hosta neboli filmového profesionála. Jaký je postoj festivalových dramaturgů k současným českým filmům a měla by filmový festival podporovat firma na výrobu zbraní? 11.07.2019 - Radim Procházka
Dokument – zločin vykonaný na bulváruFilozof a publicista Petr Fischer ve svém dalším dok.blogu uvažuje nad tím, zda a kde hledat etickou hranici dokumentu. Patří k dokumentu manipulace? A co si dokument může a nemůže dovolit, aby byl hoden označení „dokument“? Fischer dochází k závěru, že dokument (potažmo film) je vždy zločinem. A co viníci?27.06.2019 - Petr Fischer
Posedlost prostoremAndrea Slováková ve svém blogu uvažuje o povaze a roli prostoru v médiu virtuální reality. Za výjimečná přitom považuje taková díla, která by jinde než ve VR médiu nemohla existovat a jež zároveň přestala uvažovat pouze v zajetí prostorových otázek a posunula se do podoby více „rizomatického“ přístupu. 20.06.2019 - Andrea Slováková
Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků!Ředitel jihlavského festivalu dokumentárních filmů Marek Hovorka popisuje ve svém prvním blogu pro Dok.revue svůj zážitek z masterclass „neúnavného grafomana kinematografie“ Wernera Herzoga, která probíhala na letošním festivalu Visions du Réel ve švýcarském Nyonu. „Všechno dnes zabíjí byrokracie. Než začnete něco natáčet, dostaňte se někam bez povolení. Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků. Nikdy jsem nepodvedl nikoho, s kým jsem natáčel. Ale byrokraty a úředníky? Klidně!,“ vyzývá šestasedmdesátiletý bouřlivák, pro něhož je film vším.14.06.2019 - Marek Hovorka
Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Víc než jen šňůra zábavných historekFilmový publicista Antonín Tesař ve svém prvním blogu pro dok.revue reflektuje dvě sezony seriálu HBO Historky ze šňůry, který si formou animovaného dokumentu dělá legraci z mýtů o popových hvězdách a jejich životních eskapádách.30.05.2019 - Antonín Tesař
Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová