Filozofie 2.0

Čtvrtý kanál rozhlasové verze britské BBC uvedl nový pořad The Global Philosopher, kde profesor z Harvardské univerzity diskutuje s filozofy-amatéry. Tereza Hadravová přináší kritický pohled na první díl celé série.
31.03.2016 - Tereza Hadravová

The Global Philosopher

Ode mne jistě o tom není žádného spisu a také nikdy nebude; neboť to nijak nelze povědět jako jiné nauky, nýbrž z hojného společného zkoumání té věci a ze soužití najednou, jako plamen vznícený od vylétlé jiskry, vznikne to v duši a pak se již samo živí.
Platón, Sedmý list

Jaké je nejvhodnější médium pro pěstování filozofie? Čemu je filozofické myšlení nejpříbuznější? V současném akademickém provozu je nejstandardnějším filozofickým výstupem psaný text – odborná monografie či článek v recenzovaném periodiku. Tato praxe souvisí s profesionalizací filozofie, se způsobem hodnocení výsledků těch, kteří se jí věnují v kontextu výzkumných pracovišť a univerzit, a v neposlední řadě také s tím, jakou pověst má filozofie – i samo myšlení – mimo akademii. Meditace a hluboké zamyšlení, usebrání se má pro nás privátní, osobní charakter, kterému nejlépe odpovídá právě praxe psaní, potažmo čtení v soukromí.

Je však psaný jazyk – ve většině případů ještě navrch poplatný různým žánrovým omezením a specifickému žargonu – tím ideálním prostředkem k filozofování? Není psaná řeč příliš těžkopádná, napěchovaná nevyslovenými předpoklady, zkratkovitá, hluchá, nepřístupná dialogu? Příliš hrubá, necitlivá ke kontextu, izolovaná od života?

Paralelně s textovou představou filozofie existuje i jiný obraz filozofické praxe, naznačený například v Platónově Sedmém listu. Podle něj je filozofie společným podnikem přátel spoutaných účastí na vzdělávání, diskurzivní otevřeností, láskou k pravdě. V tomto kontextu se tím nejvhodnějším prostředkem k pěstování filozofie jeví mluvená řeč, rozhovor. Platón dokonce hovoří o soužití, tedy o nonverbálním reflektování a sdílení hodnot. (Z pozice člověka donuceného k dennímu potýkání se s hodnotovými otázkami souvisejícími s rodinným provozem mám hned chuť podotknout, že jakýmsi filozofickým inkubátorem, společným zkoumáním a souběžným pokusem o vykonávání „té věci“, totiž toho, jak správně žít, je potencionálně každá rodina.)

Tento obraz dává filozofii do bezprostřední blízkosti k životní – a u Platóna zvláště politické – praxi. Činí z filozofie prostor určený pro společnou reflexi hodnot, které budeme jako spoluobčané sdílet a žít. O vzkříšení takového obrazu na globální úrovni se pokouší nový pořad čtvrtého kanálu rozhlasové BBC, The Global Philosopher, jehož první díl byl uveden minulý týden (a jehož videozáznam je na stránkách BBC k dispozici). Prostor ke společnému zkoumání přitom vymezuje prostřednictvím nových médií a vytváří tak možnost virtuálního soužití napříč kontinenty, vybízející k reflexi toho, co nás spojuje a co rozděluje. Ne náhodou se tak hlavním tématem první epizody stala otázka: Jsou národní (sic!) hranice důležité?

Jedna z diskutujících Lena O.

Nová agora vytvořená Globálním filozofem má podobu televizního studia vydlážděného šedesáti obrazovkami snímajícími dvourozměrné busty žen a mužů umístěné na pozadí výřezů z různých domácích prostředí. Mezi stěnami pokrytými touto demograficky promyšlenou mozaikou vzorku „hloubavých občanů“ globalizovaného světa se pohybuje moderátor diskuze, harvardský profesor politické filozofie Michael Sandel, a hrstka kameramanů neposedně švenkujících po půlkruhové místnosti. Obraz doplňuje grafické zpracování výsledků úvodní ankety (uprchlíka nemá země právo odmítnout podle 86 % diskutujících) a v průběhu debaty vystupující okna s aktivními účastníky diskuze, napodobující estetiku skupinových rozhovorů prostřednictvím googlu či skypu.

Volba Sandela byla jistě ovlivněna jeho výkonem v kurzu „Spravedlnost“, v němž se mu podařilo uhranout a do diskuze zapojit mnohé z téměř tisíce studentů nacpaných v divadelním sále na Harvardské univerzitě. Kurz je volně přístupný on-line a probírané otázky nadále generují mocné vlny elektronických debat. Zdá se, že v interakcích s živými studenty, jejichž reakce dokáže do značné míry předvídat a vůči nimž stojí v jednoznačné roli profesora, je Sandel přesvědčivější než ve vágněji určeném kontextu, obklopen obrazy neznámých dospělých. V úvodním slovu ke Globálnímu filozofovi klade důraz na to, že zinscenované setkání probíhá mezi neprofesionály, ale debata sama dostane nějaký výraz až v sedmé minutě, kdy do ní vstupuje Němka Lena O., jejíž argumentace prozrazuje více než jen povrchní obeznámenost se způsobem argumentace v oblasti politické filozofie. Ne bez příčiny se z Leny stane „hvězda“ celé show, ke které Sandel utíká, aby se mu podařilo zvrátit přehlídku názorů a výronů vlastní zkušenosti ve filozofickou debatu.

Rozpačitost prvního dílu nového pořadu korunoval Sandel tím, že se při deklarovaném pokusu o závěrečné shrnutí debaty nakonec sám uchýlil ke čtení vlastního, předem připraveného textu a projevil tak necitlivost k tomu, co bylo při debatě skutečně vysloveno. Paradoxně se tak nakonec opět posunul ke standardnímu filozofickému projevu, jenž chtěl formát pořadu vyvážit tím, že se pokusil roznítit diskuzi právě mezi neprofesionály. Divácky zajímavější by ovšem mohlo být, kdyby se do publika podařilo příště propašovat více takových Len O., které, ať už je jejich životopis jakýkoli, dokážou debatovat jako profesionální filozofové.





další blogy autora:

Od tlachání o filmech k filozofii filmuTereza Hadravová rozjímá nad funkcí filmu ve „výtahových“ konverzacích. Kdy jste se někoho naposledy zeptali, zda viděl ten či onen nový film jenom proto, aby řeč nestála?07.06.2018 - Tereza Hadravová
Pro filozofii jako stvořený Estetička a filozofka Tereza Hadravová vede dialog s pedagogem Jerrym Goodenoughem z University of East Anglia o tom, zda schopnost filozofovat mají kromě filmu i jiná média. 25.01.2018 - Tereza Hadravová
Audiovizuální pastvaTereza Hadravová se už po čtvrté vydala na obhajoby ročníkových a absolventských prací CASu na FAMU. V tomto blogu se zaměřuje na část výstavy v GAMU, která je veřejnosti přístupná až do 9. července. 06.07.2017 - Tereza Hadravová
Film jako filozofický prostorFilozofka Tereza Hadravová si ve svém novém blogu klade otázku, jak film jako prostor může obohatit naše vlastní myšlení o další světnici. 11.05.2017 - Tereza Hadravová
Nebát se milovat filmTereza Hadravová sumarizuje své zážitky z 20. ročníku MFDF Ji.hlava. Jako jednu z nejkomornějších a přitom nejvýraznějších zkušeností reflektuje setkání s italským filmovým kritikem Gionem A. Nazarrem.24.11.2016 - Tereza Hadravová
Anti-Molyneux: Zrakové vrávorání Michaela MadsenaFilozofka Tereza Hadravová reaguje na nedávnou online retrospektivu dánského režiséra Michaela Madsena. Stejně jako Madsen si klade otázku: Jaké by bylo zbavit se zraku a spolu s ním i všeho toho, co zrak odkrývá a zakrývá?19.05.2016 - Tereza Hadravová
Jak se daří dokumentu v časopise Film-PhilosophyTereza Hadravová se vydává do útrob archivu vědeckého časopisu Film-Philosophy, kde pátrá po textech týkajících se dokumentárního filmu.11.02.2016 - Tereza Hadravová
O důvodech k neudělení cenyPodle Terezy Hadravové se za nevyjasněnou dramaturgií a nepřesvědčivou autorskou výpovědí může skrývat vícevýznamová struktura. Dá se výrok letošní poroty zpochybnit?17.12.2015 - Tereza Hadravová
Útěcha (hladu) filozofiíTereza Hadravová ve svém textu přibližuje vztah filmu a filozofie, jemuž je věnována i jedna ze sekcí 19. ročníku MFDF Ji.hlava08.10.2015 - Tereza Hadravová
Kino jako filozofie bez filozofaFilmy mohou filozofovat, říkají někteří teoretici. O jakých filmech mluví, a proč nemluví o dokumentech? Tereza Hadravová se ve svém prvním příspěvku věnuje jedné z podob setkávání – a míjení se – filmu a filozofie.02.07.2015 - Tereza Hadravová

   poslední blogy:
Posedlost prostoremAndrea Slováková ve svém blogu uvažuje o povaze a roli prostoru v médiu virtuální reality. Za výjimečná přitom považuje taková díla, která by jinde než ve VR médiu nemohla existovat a jež zároveň přestala uvažovat pouze v zajetí prostorových otázek a posunula se do podoby více „rizomatického“ přístupu. 20.06.2019 - Andrea Slováková
Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků!Ředitel jihlavského festivalu dokumentárních filmů Marek Hovorka popisuje ve svém prvním blogu pro Dok.revue svůj zážitek z masterclass „neúnavného grafomana kinematografie“ Wernera Herzoga, která probíhala na letošním festivalu Visions du Réel ve švýcarském Nyonu. „Všechno dnes zabíjí byrokracie. Než začnete něco natáčet, dostaňte se někam bez povolení. Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků. Nikdy jsem nepodvedl nikoho, s kým jsem natáčel. Ale byrokraty a úředníky? Klidně!,“ vyzývá šestasedmdesátiletý bouřlivák, pro něhož je film vším.14.06.2019 - Marek Hovorka
Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Víc než jen šňůra zábavných historekFilmový publicista Antonín Tesař ve svém prvním blogu pro dok.revue reflektuje dvě sezony seriálu HBO Historky ze šňůry, který si formou animovaného dokumentu dělá legraci z mýtů o popových hvězdách a jejich životních eskapádách.30.05.2019 - Antonín Tesař
Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová
Autoři všedního dneJan Gogola ml. ve své další blogogo uvažuje o dvou dokumentech, které nedávno zvítězily na zlínském festivalu REC FEST, a dává je do souvislosti s myšlenkami slavné Pirandellovy hry Šest postav hledá autora. Je princip inscenace součástí naší přirozenosti?02.05.2019 - Jan Gogola ml.
Dostat se lidem pod kůžiPetr Fischer ve svém prvním blogu pro dok.revue uvažuje o situacích, kdy se publicistika stává uměním, protože „nechává pocítit něco dávno necítěného“.25.04.2019 - Petr Fischer
Makeři, hipsteři a nová městská elitaAndrea Průchová Hrůzová uvažuje ve svém blogu nad knihou Amandy Wasielewski Made in Brooklyn: Artists, Hipsters, Makers, Gentrifiers. Jak se mění kultura velkých měst v souvislosti s gentrifikací? A dají se podobné proměny pozorovat i v Praze? 18.04.2019 - Andrea Průchová Hrůzová